Jak být asertivní? Není to jen o umění říct ne

Jak být asertivní
Zdroj: Shutterstock.com

V dnešní přelidněné a předimenzované době je schopnost prosadit sebe a své názory naprosto klíčová. Přitom už odmala většina dívek poslouchá: „Co by tomu řekli lidi?“ anebo „Buď hodná a všichni tě budou mít rádi.“

Vyrůstají z nich pak ženy, které se nedokáží projevit, říct ostatním ne a plní spíše jejich přání než svoje. Chtějí se všem zalíbit, a tak ve všem vychází vstříc. To vede k menším úspěchům, sebedůvěře a neschopnosti mít zdravě ostré lokty a plnit své cíle. Taková žena pak může být docela nešťastná. Východisko z této situace umožňuje takzvaná asertivita. Ta je sice přirozenou vlastností jedince, ale dobrou zprávou je, že se zásady a metody asertivního jednání můžete naučit. Kromě schopnosti vhodně reagovat v určitých situacích vám to přinese i větší sebedůvěru. Dejte tedy asertivitě šanci!

Co je asertivita?

Jedná se o soubor technik, pomocí kterých se naučíte umění dát najevo svá přání a prosazovat své oprávněné požadavky bez dotčení práv ostatních. Budete umět přiměřeně projevovat emoce, přijímat kritiku i chválu a zároveň jiné citlivě kritizovat i chválit. Pokud se vám něco nelíbí, dokážete na to říct ne a druhému oponovat. Zároveň se naučíte bránit manipulativním technikám ostatních. Cílem asertivity je přijmout sám sebe takový, jaký jsem a ukázat se tak i druhým – bez příkras, se svými chybami. Základním kamenem je takzvané desatero asertivních lidských práv.

Čtěte také: Jak poznat manipulátora? 25 znamení, že váš vztah není v pořádku

Nejde o sobeckost!

Nepleťte si ovšem asertivitu s manipulováním a sobeckým jednáním. Pokud zaujímáte asertivní postoj, neprosazujete absolutní pravdu. Naopak komunikujete, jednáte a dokážete přijmout kompromis, pokud zjistíte, že váš požadavek není zcela správný. Asertivita hodně bazíruje na morálce, proto pamatujte: co je amorální, není asertivní. Dosáhnout cíle přes mrtvoly není podstatou zdravých sociálních vztahů. Zároveň to není ani metoda k přímému dosažení cíle, ale nácvik komunikačních dovedností pro zlepšení vašeho života a řešení konfliktních situací. Asertivní techniky by měly pomoci především neprůbojným jedincům k dostatečnému sebeprosazování.

Čtěte také: Emocionální závislost na muži. 7 znamení, že svého partnera psychicky týráte

Typy sociálního jednání

Obecně se rozlišují tři typy jednání podle postoje a chování k okolí v určitých situacích. První je pasivní jednání, kdy člověk neoplývá sebedůvěrou, nedokáže prosazovat svoje požadavky a přizpůsobuje se druhým, i když by chtěl něco jiného. Druhé je pravý opak.

Agresivní jednání reprezentuje osoba, která nedokáže přijmout jiný názor, prosazuje jen to, co vyhovuje jí a není schopna kompromisů. Nezvládá emoce a často se stává, že ponižuje a zesměšňuje své oponenty. Ráda ostatní manipuluje, aby dosáhla svého cíle.

Čtěte také: Myslím to s tebou přeci dobře… Víte, jak odolávat manipulaci? 

Zlatým středem je asertivní jednání, kdy člověk prosazuje své požadavky, ale nečiní to agresivně a dokáže přijmout návrhy druhých. Pokud mu někdo vnucuje svoje postoje, umí říct ne. Přitom respektuje svoje partnery i jejich názory. Vyhýbá se manipulativnímu jednání a je zdravě sebejistý.

Jak být asertivní? Naučte se Desatero asertivity!

  1. Právo posuzovat naše vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně sami zodpovědní. Základní právo, od kterého se vše odvíjí a které dokazuje, že nad námi není vyšší „moudřejší“ autorita. Život, který žijeme, je pouze náš a je naší věcí, jak ho povedeme. Zároveň zodpovědnost za rozhodnutí, ať už špatná či dobrá, padá čistě na nás a nelze z toho jiné obviňovat.
  2. Právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy, ospravedlňující naše chování. Co děláme je naše věc, protože následky si z toho neseme jen my. Nikomu nedlužíme omluvu, pokud se rozhodneme nepřistoupit na jeho požadavek či nesplnit jeho přání.
  3. Právo posoudit, zda, nakolik a jak jsme zodpovědní za řešení problémů druhých lidí. Pokud se budete jen podřizovat jiným, pravděpodobně ke šťastnému životu nedojdete. Spousta lidí se vás v průběhu času bude snažit vmanipulovat do pocitu viny, aby dosáhli svého. Vy musíte být schopní toto jednání rozpoznat a vinu odmítnout. Pamatujete? Každý je zodpovědný sám za sebe.
  4. Právo změnit svůj názor. Bezhlavě trvat na svém, ačkoliv víte, že nemáte pravdu anebo se váš postoj změnil, je hloupé a nikam nevede. Změnit názor je naprosto normální věcí a není třeba se za to stydět anebo někomu zpovídat. Negativně hodnotit vás budou jen omezení lidé, kteří neuznají pravdu druhých.
  5. Právo říci „Já nevím.“ Nikdo z nás není robot, aby věděl odpovědi na všechny otázky na světě. Je na čase si tohle přiznat a nebát se říct, že nevíte. Tato jednoduchá věta vám může buď rozšířit obzory anebo vás uchránit od manipulativního jednání („Myslíš si, že tohle dělá dobrá partnerka…?“).
  6. Právo být nezávislí na dobré vůli ostatních. Není v silách jedince, aby se zavděčil všem. A tím, že budete ostatním vždy vycházet vstříc, si akorát zaděláte na problémy. Jednak hrozí, že vás budou využívat a jednak budete z toho všeho vyčerpaní. Nastavte si hranici a nedělejte věci, které nechcete. Říkejte ne. Pokud vás má někdo rád jen proto, že pro něj něco děláte, pak to není vhodný člověk bližní.
  7. Právo dělat chyby a být za ně zodpovědný. Co je člověk člověkem, tak dělá chyby. Každý den se stávají různé omyly, ať už větší či menší a je na vás, abyste se popasovali s následky a vytěžili z nich zkušenosti. To je totiž na chybách nejlepší: stále nás učí novým věcem. Důležité je k omylům přistupovat racionálně a bez zbytečně přehnaných emocí.
  8. Právo dělat nelogická rozhodnutí.Chcete zanechat nudné, ale dobře placené práce a rozjet vlastní podnikání? Běžte do toho! Neřešte, co si o vás bude myslet okolí. Vaše štěstí máte v rukou vy, a pokud cítíte, že to je to pravé, není třeba se ohlížet na druhé.
  9. Právo říci „Já ti nerozumím.“ Číst myšlenky neumí snad nikdo z nás, proto je tak důležitá správná mezilidská komunikace. Pokud si nejste jistí, co od vás váš partner očekává, zeptejte se. Nenechte se vmanipulovat do pozice toho, který musí všechno předvídat a vciťovat se do lidí a je trestán, když to neodhadne správně.
  10. Právo říci: „Je mi to jedno.“ Není vaší povinností plnit přání a očekávání ostatních lidí. Chtějí rodiče, abyste hráli na klavír a vás to nebaví? Je vám jedno, jestli v tom budete úspěšní a zajímá vás něco jiného? Pak je na čase jim to oznámit. Dělejte to, co uznáte za vhodné vy. Okolí už se s tím popere samo.

Pokud se budete uvedenými principy aspoň trochu řídit, uvidíte, že se vám ohromně uleví. Získáte prostor pro sebe a to za to stojí, ne?

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.

Prosím opište znaky z obrázku

*