Proč jíst polévky? Návraťte se k receptům svých babiček

Zdroj: Shutterstock.com

V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak. S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.

Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock.com

Polévka v historii

Jak říkávaly naše babičky: polévka je grunt.

Naši předkové to zřejmě věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den. Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.

Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřeboval (a potřebuje).

Jak polévka pomáhá tělu

Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.

Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snězené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu.

Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organizmus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.

Čtěte také: Proč jíst teplé jídlo

Polévka je plná vody, na rozdíl od potravin, které jsou suché (pečivo, extrudované potraviny). I když je tekutinou zapíjíme, nenahradí to vodu, která je na potravinu vázaná při její přípravě.

Jakou polévku

Není polévka jako polévka. Jistě mi dáte za pravdu, že instantní polévky, i když v reklamách hojně propagované, nejsou to pravé ořechové.

Ze zdravotního a léčebného hlediska ovšem neobstojí ani poctivé vývary z masa a kostí. I když, abychom je jednostranně neodsuzovali, dodají tělu energii i potřebné množství železa (z vývaru z hovězího masa) např. u rekonvalescentů a chudokrevných. U lidí např. se závažnými onemocněními (rakovinou) však organizmus zbytečně zatěžují.

A jaké jsou tedy ty zdravé? Vývary z nejrůznějších druhů zelenin, někdy luštěninové, s bramborami, zahuštěné např. prosem, vločkami či pohankou nebo kroupami. Ozdobené po dokončení čerstvou či sušenou zelenou natí (řeřichou, petrželkou, pažitkou). Někdy ochucené česnekem, jindy na cibulce.

Dodají tělu karotenoidy a vitamíny obsažené v zelenině a natích, vlákninu a vitamíny především skupiny B obsažené v obilovinách a luštěninách.

A nikdy neuvaříte stejnou polévku. Receptů je nespočet a všechny jsou dobré.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.

Prosím opište znaky z obrázku

*